Krovy

Krytina

Klempířina

Střešní okna

Terasy

Zahradní program

   ~ Odborné články ~

ŠINDELOVÁ KRYTINA - Pravidla pokládky

    Šindelová krytina - jako krytina doplňková a produkt převážně ruční výroby, není tak přísně ohraničena normami, jako krytiny průmyslově vyráběné. Šindel je vyráběný podle zažitých a předávaných tradic a stejně tak je tomu i s jeho montáží. (Pokud nebereme v potaz státní normy našich západních sousedů, nebo několik málo vnitřních podnikových norem z dob spíše minulých.)
    A tak je možné podle způsobu výroby a různých úprav při montáži, například hřebene nebo okapní řady rozpoznat zda je šindelová krytina původem a pokládkou z Valašska, Chebska nebo z Vysočiny. Dokonce podle některých detailů (způsob vytrácení řad při různých sklonech, tvary ozdobných špiček, provedení výsuvných vikýřů aj.) je možné poznat i rukopis jednotlivých mistrů šindelářů.
    Ale i přes tu krásnou různorodost platí při výrobě a montáži šindele určitá pevná, léty praxe ověřená pravidla. A na některá z nich se dnes zaměříme.

Čím a jak šindel přibíjet

    Chemicky ošetřený šindel bychom neměli přibíjet pozinkovanými nebo jinak povrchově upravenými hřebíky bez toho, aniž bychom zjistili, zda nemůže docházet k vzájemné negativní chemické reakci mezi účinnými látkami v impregnaci a typem pokovení. Každý zkušený šindelář si také dává dobrý pozor na to, aby nepřibíjel dva hřebíky do stejných let, tzn. v jedné linii. Šindel je zapotřebí přibíjet hřebíky s menším průměrem, ideální je hřebík 56/2,2mm (někdy zvaný šindelák). Možné jsou však i delší.

Jak na šindel laťovat

Délka šindele	Jednoduché krytí	Dvojité krytí řídké laťování	Dvojité krytí husté laťování
50 cm	40 cm	40 cm	23 – 25 cm
60 cm	50 cm	50 cm	33 – 35 cm

    V Čechách je nad obytné objekty nejběžnější dvojité krytí na husté laťování. Je vhodné podle délky šindele rozměřit laťování tak, aby hřebík, který bijeme do šindele na prostřední lati, byl kryt další řadou. U takto namontovaného šindele jsou hřebíky nepříznivým vlivům počasí vystaveny pouze v první a poslední řadě. Vyhneme se tak povytahování hlaviček hřebíků z povrchu šindele následkem střídání mrazových cyklů.
    Latě volíme podle osové vzdálenosti krokví, doporučujeme však min. 5/4 lépe 6/4.

Z které strany šindel pokládat a jak začít u okapu

    Šindel pokládáme břitem proti návětrné straně, abychom co nejvíce zabránili vodě hnané větrem zatékat do drážek šindele. První lať umístíme (u 50cm dlouhého šindele při dvojitém krytí) asi 19 cm od spodní hrany zakládací latě, kterou jsme položili na krokve na výšku.
    U okapu pokládáme šindel ve dvou i ve třech vrstvách, podle způsobu krytí. V celé ploše se snažíme, aby se spáry mezi šindeli, které leží na sobě střídaly.

Jak zakončit krytinu u zdi a jak u štítu

    V minulosti se šindel u zdí a komínů zakončoval mírně stoupajícím náběhem vytvořeným na laťování, tak aby krytina vytvořila směrem od zdi takové korýtko . Nebo se šindel zakončoval pouze pod omítkou. Vhodná byla kombinace. Dnes stále častěji vídáme zejména na památkově chráněných objektech zakončení tak zvaným lemovacím šindelem.
    Jde o šindel zbavený z jedné poloviny drážky a přes dvě řady šikmo opřený o zeď břitem nahoru. U štítové hrany zakončujeme krytinu do štítového prkna, které pro tento účel na míru šindele upravíme.

Jak se řeší hřeben

    V některých německých mluvících oblastech se překrytí nároží a hřebene řešilo pomocí dvou prken, nebo kombinací s jinými materiály, například doškem či plechem. U nás má tradici vytvoření hřebene vzájemným překrytím posledních řad a povytažením šindele na straně převládajících větrů o 5 až 10 centimetrů podle nadmořské výšky.

A na konec úžlabí a nároží

    Úžlabí je na střeše ten pomyslný nejslabší článek řetězu. Tento fakt snad vede některé řemeslníky k myšlence použít na vykrytí úžlabí plechu. (A to teď nemyslíme na ty kolegy, kteří tak činí z nedostatku zkušeností s krytím v šindeli) Co k tomu říct? Ano, možné to je, nikoli však řemeslné, tradiční a už vůbec ne krásné. Pokud tedy pomineme výjimečné důvody, jako přání investora, nebo příliš nízký sklon v ploše a tím pádem ještě horší v úžlabí, musíme doporučit vykrytí pomocí šindelových kosek. Ty se používají i pro vykrývání nároží.
    Zde musíme použít delšího kosého šindele, nebo dle potřeby vkládáme více takzvaných ztracených řad.
    Obecně platí. Čím méně plechu na šindelové krytině, tím zkušenější šindelář.

    O šindeli bychom mohli povídat ještě dlouho. Čím nejlépe impregnovat? Jak je to s hromosvody? Vyrábět zcela ručně, nebo věci není na škodu dokončovat tvar přihoblováním? Jaké jsou ještě další možné způsoby krytí šindelem? Co otázka to téma na článek. Tak snad někdy příště.
    Těm největším zájemcům o šindelovou krytinu mohu vřele doporučit k bádání knihu německého spisovatele Jense Carstensena – Schindeldach und Schindelgiebel. Jde o knihu, která se výlučně věnuje šindeli, obsahuje mnoho nákresů a tabulek a nemá bohužel na českém knižním trhu srovnání.

---

Zpět na Odborné články

Šindel

Dřevostavby

Stropy

Podlahy

Truhlářská výroba

Odborné články

Partneři